První ročenka měla úspěch, proto na svět přišla i ročenka druhá. Byla o roce 1995. Většinu článků zase napsali Michal Žejdlík a Petr Bílý. Články se předávaly napsané ručně na papíru, resp. někdy i na disketě. Ročenka měla 64 stran!

     Pro zpestření byla v ročence soutěž - poznávání teplických map. V ročence bylo 13 ukázek a úkolem bylo k nim přiřadit jména. Odpověď dorazila jen od Petra Bílého a byla správná.

     Členská základna se rozrostla na 31 členů. Alespoň jednoho závodu se zúčastnilo 22 členů. Členy oddílu se stali Jaroslav Kolář (i když první start v našich barvách stihl již na konci roku 1994) a jeho dcery Helena a Zuzana. Výbor oddílu pracoval ve složení Šobr, Žejdlík, Holánová, Bílý, Eiselt. Valné hromady oddílu se zúčastnilo 13 lidí a konala se u Milana Šobra doma. Oddílový rozpočet byl něco málo přes 30 tisíc.

     Absolvovali jsme 40 závodů a 273 startů. Naše účast na závodech byla 2 až 15 členů. Nejaktivnějšími závodníky byli Ivana Nosková, Michal Žejdlík, Petr Bílý, Lenka Nosková a Josef Nosek. Běhali jsme na závodech v naší oblasti, ale vyrazili jsme i do středočeské a západočeské oblasti (tenkrát ještě pořádal i oddíl v Chomutově). Startů by mohlo být více, ale Ivana často dala přednost turnaji v pingpongu před orienťákem.

     Největší zastoupení (15 členů) jsme měli 3. 6. na závodě SUL v Horní Vysoké. Z 23 diskvalifikací jich 10 zaznamenal Josef Nosek. V tomto roce naposledy startoval Miroslav Jindřišek. Získali jsme 30 umístění na stupních vítězů.

     Mimo oblastních závodů jsme startovali i na Béčkách a na vícedenních závodech. Na ty připadla celá čtvrtina všech startů. Jaké to tenkrát byly? Saxbo (3. ročník), Cena Horního Slavkova, Botas Cup Open, Pivrnec cup (2. ročník), Bohemia (10. ročník), Prázdninové loučení s OB v Českém ráji (předchůdce PP).

     SAXBO (SAXonia + BOhemia) bylo poprvé tříetapové. Přespávali jsme na podlaze ve třídě ZŠ v Jablonném v Podještědí a jeli Jindřiškovou dodávkou (viz. fotky). Již tenkrát byly na závodě stánky s občerstvením a sportovním vybavením. A samozřejmě buchtový stánek. Ještě jsme nebyli v Schengenském prostoru a nebylo možno v Jablonném přejet hranice autem. Z našeho ubytování jsme šli 1 km do kempu, z něho pořadatelským autobusem blíž k hranici, pak pěšky 1,5 km na hranici a dále 1,8 km z hranice na shromaždiště v Německu. Na start 800 metrů. A to stejné zpět. Tedy více než 10 km našlapáno. K tomu dlouhá a kopcovitá trať. A samozřejmě etapa den před tím a den potom.

     Několik stručných poznámek k různým závodům.
      - Na Ceně Horního Slavkova nás kousaly šílené mušky, dodnes si to živě pamatuji. Tratě H21 v tomto závodě nebyly krátké (10,1 + 9,6 + 11,1 km).
      - Na Bohemii byla již tenkrát použita různá měřítka pro různé kategorie (15 a 10).
      - Výsledky z 2. závodu JO dorazily až 4 měsíce po závodě a pořadatel v nich zmínil 29 nevyplněných průkazek.
      - Sponzorem závodu v Albrechticích byla Pepsi Cola, nejlepší dostávali na stupních vítězů tekuté ceny. Ve stejném závodě to bylo na start 2,5 km a z cíle 2,8 km.
      - Na jeden závod jsme přijeli pozdě, protože jsme zaměnili vesničku Rádlo za restauraci Rádlo v Jablonci n. N.
      - Po závodech jsme občas společně vyrazili společně na výlet (hrad Lemberk, Kost, pivovar Krušovice,…).
      - Na závodě v Liberci měla H21 převýšení mezi dvěma kontrolami 150 m (30 vrstevnic).
      - Při závodě na Kosti byla výměna mapy.
      - Za nenalezení kontroly na liniové (fáborkové) trati nebyl disk, ale časová penalizace.
      - Při závodě 1. května byla teplota na nule a střídal se déšť se sněhem.
      - Stále se běhalo na průkazky - občas někdo nenašel všechny kontroly nebo to vzdal, ale nedůsledná kontrola pořadatelů to neodhalila a dotyčný byl normálně ve výsledcích.
      - Na jeden závod se nás sešlo u nádraží 6. Do auta se vešlo jen 5, tak Bohouš nejel.
      - Na Pivrnci se běžely tradiční pivní štafety. Naše štafeta Žejdlík + Jindřišek + Langr (host) obsadila 20. místo z 50.
      - Na oblastním mistrovství štafet jsme v hlavní ženské kategorii měli štafetu Nosková L. - Nosková P. - Nosková I. Děvčata byla disk.
      - Přebor oddílu SUL měl v sobotu klasiku a v neděli štafety. Obojí v Horní Vysoké.
      - Z žebříčku JO jsme si vyběhli 2 licence B - Petr Bílý a Michal Žejdlík, oba v H21. V kategorii D21 zvítězila Lenka Johnová, tenkrát běhající za SUL.

     Mapy byly tisknuty předem a ve velkém množství. Používaly se několik následujících let. Největší změny (paseky) se dokreslovaly ručně. V tomto roce se běžel žebříček i na mapě z roku 1987. To oddílový přebor se běžel na mapě Černé vody staré 17 let (a šlo to).

   Ročenka se zmiňuje i o dvou zraněních: Petr Ocásek si zlomil nohu a Helenu Kolářovou pokousal pes. Ani k jednomu zranění nedošlo na OB závodě.

     Uspořádali jsme jeden přebor oddílu. Zase to bylo na Novém Městě v Krušných horách s centrem na lyžařské chatě. Zase byla použita mapa Černé vody. Ale oproti loňsku byla větší účast, 16 závodníků. Postaveny byly tři tratě, z toho jedna fáborková. V neděli měla následovat ještě krátká trať, ale ta se zrušila a volný čas byl využit na výlet.

     Stejně jako loni jsme uspořádali orientační pochod „S horskou službou na Bouřňák“. Start byl v Dubí na konečné MHD, cíl v Mikulově. Díky velmi ošklivému počasí se dostavilo jen 38 turistů.

     Na 4. listopad byl naplánován závod „Pohár Lokomotivy Teplice“. Dopoledne dvoukolový sprint, na odpoledne štafety. Akci organizačně připravili Michal Žejdlík, Petr Bílý a Milan Šobr. Běhat se mělo na Karlovce. Pozváni byli závodníci ze sousedních oddílů. Týden před závodem se ale zhoršilo počasí, a den před závodem napadl sníh. V den závodu se na shromaždišti sešli jen pořadatelé, závodník ani jeden.

     Tréninků bylo připraveno sedm. Průměrná účast byla 4 běžci (2 až 11 (!)). Zajímavostí byl jeden trénink, na který dorazili 4 běžci, ale nedorazil stavitel (PB). Před jedním tréninkem Michal Žejdlík umístil na Karlovce pevné kontroly (zalepené papírové jofky). Ty byly použity na trénink a pak ještě jednou. Některé z nich přežily i dva roky. Kde jinde se ještě běhalo? Na Písečňáku, na Lánech a na Třech dubech.

     Jubilejní 10. ročník Grand Prix vyhrál Petr Bílý. Druhý skončil Michal Žejdlík a třetí Ivana Nosková. Druhý ročník Turistického batůžku vyhrála Ivana Nosková časem 168:04. Jen o minutu a půl zaostala za nejvyšším časem z předešlého roku. Celkem v lese pobylo déle než 100 minut 13 běžců ve 33 případech.

     V galerii naleznete hodně fotek z tohoto roku: výprava před Mirkovou dodávkou, přespávání ve třídě na závodech, občerstvení po cestě ze závodů, opékání buřtů na oddílovém přeboru, start závodu S HS na Bouřňák a další. K tomu mapa s ukázkou tehdejší klasické tratě H21 a mapa z oddílového přeboru. Také titulní a náhodná stránka z ročenky. A jeden článek z lokálních novin.

Ročenky - Úvod

Ročenky - Úvod 2

Ročenka 1994