Články
Týden po "nároďácích" nás čekaly dva závody Českého poháru štafet a sprint pod taktovkou oddílu z Jihlavy. Centrem všeho dění se stalo město Telč, kde se běžel sprint. Ale nejprve vše hezky po přádku. |
O prvním záříjovém víkendu se vydala nemalá část teplických orientačních běžců na celorepublikové závody do Západních Čech. Oddíl z Mariánských Lázní uspořádal klasickou a krátkou trať s centrem na louce u obce Maršovy Chody.
Z osmi závodů se skládal letošní žebříček Čechy B. Pro připomenutí: 2.-3.5. LPU, 16.-17.5. PGP+KSH, 6.-7.6. SJC a 5.-6.9. MLA. V každém dvojzávodě se běžela klasická trať a krátká trať. Do celkového hodnocení se počítalo 5 nejvyšších bodových zisků. Kdo se zúčastnil všech závodů mohl škrtat nepovedené závody, kdo měl závodů méně snížil si šanci na kvalitní umístění.
Spočítal jsem aktuální stav Grand Prix, Grand Prix Junior a Turistického batůžku. Započítány jsou všechny prázdninové závody i včerejší a dnešní béčka. Tři etapy v průběhu tří dnů čekalo na 11 zástupců oddílu, kteří se účastnili o posledním prázdninovém víkendu těchto závodů. Pořadatelem byl klub OB z Nejdku, což je západočeská oblast, a zvyklostem v této oblasti, odpovídaly i vyhlášené kategorie po deseti letech. Azyl k přenocování nám poskytla naše bývalá členka Petra Pospíšilová (znáte ji asi ještě pod dívčím jménem Nosková) ve Staré Roli. Odtud jsme vyjížděli na všechny etapy. Povolených 1200 závodníků tří etapových závodů v Českém ráji bylo na jaře naplněno během několika minut po otevření přihlášek. Víkend před konáním těchto závodů byly kvůli protipožárním opatřením zrušeny ‚Rumcajsovy míle‘ a tak přihlášení závodníci s obavami očekávali, jestli se scénář nebude opakovat. Naštěstí se tak nestalo, a tak se do Kacanov mohli již od pátku sjíždět závodníci. Z našeho oddílu se dostavilo 17 závodníků. Někteří přespávali ve stanu na shromaždišti, zbylí dojížděli z jiných ubytování. Orienťáckým vrcholem našich prázdnin byla letos účast na šestidenních doprovodných závodech Mistrovství světa v OB ve Skotsku. Abychom se dobře aklimatizovali, a mohli tak podat nejlepší výkony, letěli jsme do Skotska již o týden dříve. Ubytováni jsme byli u sestry Julie v Glasgow a podnikali jsme výlety do okolí. Ať už přípravné, jako výstup na skoro nejvyšší horu tamní vysočiny, nebo poznávací, např. do Edinburghu a místní zoo, kde jsme neviděli pandy. Ve středu ráno vyrazila výprava několika odvážných reprezentovat náš oddíl na letošní Bohemce. 5-ti denní závody, tradičně pořádané Boráky, se uskutečnili v okolí Stráže nad Ralskem. Brzy ráno jsme s Jirkou vyrazili na místo činu. Cestou jsme se stavili v Ústí pro Luboše, ostatní se na místo dostali po vlastní ose. Po menším zaváhání pořadatelů, zda naše dodávka není náhodou součástí zásobování, jsme zaparkovali a uvelebili se na prosluněné louce, kousek od obce Hamr na Jezeře, kde se také nacházel kemp. Jediné přistřeší na schromaždišti poskytovaly stany s občerstvením a my se smažili na přímém slunce v teplotách překračujících 30 stupňů (ve stínu). Po chvíli dorazil také Boris a Ivana a my se mohli nadšeně vydat na 2km vzdálený start. Pro požární nebezpečí, které panovalo v Čechách, se zrušily prázdninové závody 'Rumcajsovy míle', na které někteří členové oddílu měli jet. Tak jsem se po dlouhé době (15 let) vydal na své druhé Mistrovství světa veteránů. Tentokrát do Švédska, do Göteborgu. Vyrazili jsme s Borisem na sever. Cestou jsme přibrali Kubajze a dorazili šťastně po 13 hodinách na správné místo. Po úspěšné prezentaci a ubytování se ve třídě jsme vyrazili na prohlídku města. V plánku jsme našli botanickou, tak jsme vyrazili. Pochod to byl delší, ale našli jsme ji. Venkovní expozice byla větší než v Teplicích. Našli jsme i bambus, nicméně do horních částí zahrady – velmi kopcovatých se nám nechtělo. Cestou zpět jsme šli jinudy, blíž ke středu města, okouknout místní námořní kanály (je jich méně než v Benátkách, přesněji dva). |