Den před Vánoci jsem se nechala zlákat Večerníkem Praha. Netradiční závod, kde je možné úplně všechno. (v pokynech se píše: nočák na upravené mapě neznámého měřítka a naprosto nevyzpytatelného obsahu) Hned prvním kamenem úrazu byl pozdní příchod na start, hektické se převlékání a instrukce za pochodu.

Druhým to, že tam byl i povinný postup metrem. (nevzala jsem si drobné ani telefon a na jízdu na černo nemám koule..) Vybíhalo se od hospůdky Kuželkárna v centrálním parku ve Stodůlkách, už za úplné tmy. Mapa byla netradičně upravena (naskenuji a umístím sem odkaz) a místní měli opravdu velkou výhodu. Nevadí, prala jsem se s tím docela dobře. Moc jsem nebloudila. Bylo volné pořadí kontrol s jedním povinným postupem, který jsem dala velmi špatně a body za něj se mi odečetly. Časový limit na posbírání kontrol byl 2 hodiny. Ten postup to dost komplikoval – pokud se nejelo právě metrem. (což se smělo a bylo doporučeno) Ve finále jsem zjistila, že snad všichni si to zkracovali metrem, jak jen mohli a já to celé obíhala. Pravda, byly to dlouhé postupy. I tak jsem nebyla poslední. Bylo to krásné proběhnutí před svátky. Příště jdu zase.