Šumavský kufr patří mezi závody, které naše rodina nevynechává. Letošní, již 16. ročník, se konal o víkendu 3. a 4. září pod hradem Kašperk na Šumavě, na mapě vytvořené především pro závody žebříčku A a B, které se zde konaly před rokem, avšak na druhé straně prostoru. Shromaždistě bylo umístěno v okolí chalupy kamaráda pořadatelů, kde sice bylo hodně zvířátek, ale nemohli jsme je hladit ani krmit…

V sobotu jsme začali krátkou tratí. Těšili jsme se, že se opět podíváme do kamenitého svahu vrchu Sedlo, bohužel tomu tak nebylo. Závod probíhal v remízkách, bažinách, kopřivách a křovinách. Tedy v místech, která byla považována za doposud nevyužitá. Najít první kontrolu se tedy ukázal jako pěkný oříšek. Zvláště pro ty členy oddílu, kteří si vzali špatnou mapu na startu a popisy ne a ne sedět. Přesto se naší skupině zadařilo, já jsem obsadila 3. místo a Alena porazila polovinu soupeřek.

Druhý den nás čekala klasika. Opět jsme se nedostali na Sedlo, ale již do lepšího lesa. Nejdelší tratě kroužily kolem Kašperku. Zde jsem se rozhodla pro postup přes nádvoří, takže jsem vyběhla i kopec, který bych jinak vyšla pěšky, protože na mě koukali turisti. Za zmínku stojí občerstvovací stanice u kontroly v podobě lahve vody ,,odšroubuj, napij se, zašroubuj, běž‘‘. Někteří sice tentokrát vyběhli z mapy, i tak jsme reprezentovali se ctí. Alena skončila 2., Karel 5. a já se posunula na druhé místo.

Závody Západočeské a Jihočeské oblasti vřele doporučujeme. Startovné  je poloviční. Ceny občerstvení rovněž. Parkovné žádné. Zvláště bychom chtěli vyzdvihnout pořadatelský oddíl Kašperské Hory, který zajistil velké množství cen pro závodníky na oba dny, například sponzorské materiály od NP Šumava. Já jsem například získala prkénko, které se mi jistě bude hodit na koleji! Příštího ročníku, u kterého sice není znám ani rok konání, se určitě zúčastníme.