V předvečer Vánoc startoval 16. ročník Večerníku Praha. Pokyny zněly dost děsivně: mapa neznámého měřítka, nevyzpytaleného rozsahu a obsahu s hromadným startem v 17:00. Limit 2 hodiny. (každá načatá minuta navíc mínus jeden bod dolů) Říkala jsem si, že to nemůže být tak těžké. Běhalo se v Dejvicích v okolí ČVUT, start byl v Ústavu organické chemie a biochemie. Už jen to bylo velmi zajímavé prostředí.

     Že to bude sakra těžké jsem pochopila, co jsem obdržela mapu. 10 černobílých koleček s vyznačenými kontrolami, každá za jeden bod. Většina závodníků se rozutekla a já koukala na divnou mapu a vůbec netušila, co s ní mám dělat. Takže přiznávám došlo na stopování, hurá za ostatními. První kontrola byla naštěstí za rohem, takže první kolečko se třemi kontrolami jsem zdolala. Následující mne stálo cca 25 minut (pobíhala jsem zmateně okolo Diplomatu - hotelu), než jsem pochopila, že orientace na sever tady neplatí a že musím to dané kolečko zoorientovat podle reálu, co vidím. Podstatou bylo najít v něm objekt, který je i na jiném kolečku, to pak bylo posunuté o kousek jinam. Je to težké popsat, kdo bude chtít, ukážu v reálu. Pražáci měli dost výhodu. Ale bojovala jsem. Výsledky zatím v Orisu nejsou... nechám se překvapit. A příště jdu zase!